Smrt Kleopatry

8. října 2009 v 16:38 | Tutanchamon |  Egypt
Nádherná žena v průsvitné tóze si přiložila k hrudi dvě kobry. Hadi se jí zakousli do prsů a vystříkli do nich jed. Kráska padla k zemi, kde za několik minut v hrozných bolestech zhynula. Tak zemřela egyptská královna Kleopatra, toho jména sedmá. Jak se mohlo stát, že tato žena, které leželi u nohou nejmocnější muži doby, spáchala sebevraždu?

Sex a moc

Za Kleopatřinu smrt může asi především její nesmírná ctižádost, ale výrazný podíl na ní mají i vojenské neúspěchy jejích milenců. Největší prohrou byla bitva u Actia. Došlo k ní 2. září roku 31 před naším letopočtem mezi flotilami Octaviana později přezdívaného Augustus a Marca Antonia. Tito dva sebevědomí muži spolu bojovali o nadvládu nad Římem od té doby, co společnými silami porazili Césarovy vrahy. Octavianus tehdy převzal správu západní části impéria a na Antonia zbyl východ. Při jedné z inspekčních cest do Egypta se tento muž seznámil s vládkyní Kleopatrou. Ta si rychle uvědomila, s jak mocným mužem má co činit. Nasadila všechny páky na to, aby ho získala. Využila své jedinečné krásy, tří tisíc let starého egyptského umění svádění a během několika týdnů uspěla - Antonius se do ní bláznivě zamiloval. Nevadilo mu, že je v Římě ženatý (dokonce s Oktaviánovou sestrou), po hlavě se vrhl do vztahu s vášnivou Egypťankou. Ta mu porodila tři děti a také mu věnovala moc bohatého Egypta.

Kleopatra
Foto: internet

Romantika a realita

Z Říma však romantický příběh vypadal trošku jinak: Antonius se ztrapnil a ztratil autoritu. Žárlivý Octavianus toho nemohl nevyužít: svazek ženatého politika s egyptskou "čarodějnicí" odsuzoval na každém kroku a vybízel senát, aby Antonia obvinil ze zrady. Když Octavianus objevil a pak zveřejnil Antoniovu závěť, ve které politik vše odkazoval Kleopatře, bylo rozhodnuto. Senát vyhlásil Antoniovi válku.

Antonius ovšem nečekal pasivně. Za dobu, co žil v Egyptě, postavil velkou flotilu mohutných válečných lodí schopných nést katapulty. Vyslal ji k dalmatskému pobřeží, kde také loďstvo spustilo kotvy nedaleko ostrova Korfu při vjezdu do Ambrakijské zátoky, kde leželo město Actium. Když se k němu na konci srpna 31 přiblížila i Oktaviánova flotila, byla jasné, že právě zde dojde k rozhodující bitvě. Zatímco Antonius vsadil na mohutné lodě připomínají plovoucí pevnosti, Octavianus zvolil úplně opačný přístup: nechal postavit menší, rychlé a výjimečně obratné lodě, které se inspirovaly plavidly ilyrských pirátů.

Lodě, které bojovaly u Actia
Foto: internet

Octavianova flotila zablokovala vjezd do zátoky a znemožnila tak zásobování pro Antoniovy muže. Už 29. srpna stály obě flotily proti sobě, připravené zatnout do sebe zuby. Pro nepřízeň počasí však konflikt musel počkat až na druhý říjnový den. Octavianus měl 260 menších lodí, Antonius mu mohl postavit jen 200 lodí (včetně 66 egyptských), ale ty byly zase o mnoho větší. Síly byly v podstatě vyrovnané.

Odvaha a zbabělost

Bitva začala v pravé poledne. Octavianus ji zahájil trikem: část lodí nechal stáhnout na volné moře, aby to vypadalo, že ustupují. Augustu nabízenou šanci neodmítla a uvolněného prostoru vrhl silnou eskadru. Tím se však rozbila linie jeho lodí, takže se do uvolněných míst mohly pustit Antoniovy síly. Zmatený střet nevyhovoval ani jedné straně. Antoniovy velké lodě kvůli stísněnému prostoru nemohly použít obvyklou taktiku taranování, ale najet na protivníka klounem si netroufla ani Octavianova plavidla - byla příliš malá.

Actium
Foto: wikipedia.org

Konflikt tak připomínal spíš pozemní bitvu: propojené lodě se staly místem, kde proti sobě po palubách útočily skupiny legionářů.

Zvrat přinesla až událost, kterou si dodnes historici nedokáží úplně vysvětli. Zničehonic se zvedly plachty na 60 egyptských galérách a lodě, jimž velela osobně Kleopatra, opustily bitvu. Proč? Vojensky nepříliš zkušená Kleopatra zřejmě špatně vyhodnotila vývoj situace a zdálo se jí, že její strana prohrává. Ve vyrovnaném boji se úprk třetiny armády rovnal vyslovení rozsudku smrti. Poslední hřebík do rakve Antoniovy armády zarazila láska. Když Antonius spatřil útěk své milenky, odpoutal se s vlajkovou lodí od flotily a zamířil za krásnou Egypťankou. Jeho vojáci ještě nějaký čas bojovali, ale do večera bylo rozhodnuto. Flotila Marca Antonia a Kleopatry přestala existovat.

Oba milenci uprchli zpět do Egypta, kde se ještě narychlo pokusili shromáždit vojsko, ale když se v srpnu roku 30 př.n.n.l. objevilo před Alexandrií Oktaviánovo loďstvo, sáhla Kleopatra do proutěného košíku pro kobry…

Bitva u Actia
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Velká pomoc =DDD Velká pomoc =DDD | 5. prosince 2010 v 18:41 | Reagovat

superrr článek... je to moje téma na dějepis... superrr... moooc jste mi pomohli...=Đ

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama